Ryby okresu Tachov – výsledky odchytů z let 2019 a 2020

Foto skorce vodního: Petr Lang

V sezónách 2019 a 2020 byl proveden výzkum ichtyofauny tekoucích vod na celkem dvaceti úsecích pěti toků v okrese Tachov (Mže, Hamerský a Kosí potok, Úhlavka, Úterský potok). Výzkum byl prováděn v souvislosti s vypracováním praktické části diplomové práce autora této zprávy - zabývala se potravní ekologií našeho jediného zpěvného ptáka vázaného na kořist získávanou pod vodou, skorce vodního (Cinclus cinclus).

Skorce vodního znají zřejmě mnozí rybáři, zejména ti, kteří preferují tekoucí (pstruhové či lipanové) vody před rybníky. Je to pták velikosti menšího kosa, zavalité postavy, tmavě hnědý s bílou náprsenkou. Na tocích, kde se vyskytuje, je poměrně snadné jej spatřit, jak sedí na kameni uprostřed řeky, odkud v průběhu celého roku zpívá či občas seskočí do tekoucí vody, aby se o chvíli později vynořil s larvou hmyzu nebo drobnou rybkou v zobáku. Hnízdí obvykle pod břehy vodních toků, často též na mostních konstrukcích či lidských stavbách (MVE apod.). Jednou ze složek jeho potravy jsou v některých obdobích roku (zima, počátek jara) rovněž drobné rybky, především vranka obecná (Cottus gobio). Autor této zprávy se ekologií skorce vodního zabývá dlouhodobě, a ichtyologický průzkum teritorií skorců měl najít odpověď na otázku, zda skorci preferují úseky s bohatším výskytem ryb, respektive vranek. Vzhledem k pandemii nového typu koronaviru nebyla odpověď na tuto otázku do autorovy diplomové práce nakonec zahrnuta (na dotyčných analýzách se ovšem právě nyní pracuje). Výsledky ichtyologického průzkumu čeká v brzké době i samostatná publikace v časopise vydávaném Správou CHKO Český les, a alespoň krátce s nimi seznámíme i návštěvníky webových stránek Západočeského územního svazu ČRS.

Průzkum byl proveden na dvaceti úsecích řek v okrese Tachov, v každém úseku bylo zvoleno dvanáct menších (desetimetrových) sekcí, kde bylo loveno za pomoci elektrického agregátu. U odchycených ryb a kruhoústých (mihule potoční /Lampetra planeri/) byla zaznamenán druh a velikost, následně byli vypuštěni zpět. Celkem bylo v rámci výzkumu odchyceno 3830 jedinců ryb 24 druhů. Početně byla nejbohatší lokalita Hamerský potok v Karolině dolině (328 ex.), druhově pak lokalita Hamerský potok v Brodě nad Tichou (14 druhů), byť toto číslo bylo ovlivněno přítomností druhů uniklých z vypuštěného Anenského rybníka u Plané. Početně nejchudší lokalitou byla Mže v okolí jezu u Pičmana (16 ex.), což bylo způsobeno komplikovanými loveckými podmínkami na lokalitě (velká hloubka). Druhově byla nejchudší lokalita Hamerský potok u signálky (3 druhy), ačkoliv i tam se vyskytoval jeden netypický druh, okoun říční (Perca fluviatilis).

Vranka obecná byla podle očekávání nejhojněji loveným druhem a její hojný výskyt ve většině teritorií nás nepřekvapil, spolu s ní patří k dalším hojně zjišťovaným druhům například i hrouzek obecný (Gobio gobio), pstruh obecný (Salmo trutta) a jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Mezi nejpříjemnější překvapení počítáme zejména poměrně hojný výskyt střevle potoční (Phoxinus phoxinus), která byla zjištěna na polovině sledovaných lokalit, na některých i ve vysokých počtech (nejpočetnější výskyt na Úterském potoce u Dudákovského Mlýna – 101 ex.). Další zákonem chráněný druh, mihule potoční, byl zjištěn celkem na pěti lokalitách (nejhojněji na Hamerském potoce). Naopak nás nepotěšily nálezy některých invazních druhů – karase stříbřitého (Carassius auratus) či střevličky východní (Pseudorasbora parva) – zejména druhý jmenovaný druh byl zjištěn i v poměrně hojném počtu, v souvislosti s výlovy rybníků Regent a Anenský. Výlovy rybníků nám přinesly i další druhy, mimo jiné lína obecného (Tinca tinca), ježdíka obecného (Gymnocephalus cernuus) a candáta obecného (Sander lucioperca). Ze vzácnějších zjištěných druhů můžeme vybrat například lipana podhorního (Thymallus thymallus), mníka jednovousého (Lota lota), bolena dravého (Aspius aspius), jelce jesena (Leuciscus idus), ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus) nebo úhoře říčního (Anguilla anguilla).

Na závěr by autor této zprávy rád poděkoval všem, kteří se na odchytech podíleli: v první řadě RNDr. Mileně Prokopové, PhD. (AOPK ČR, Správa CHKO Český les), Ing. Hynku Dortovi (Český rybářský svaz Plzeň) a Jaroslavu Voglovi (Český rybářský svaz Plzeň), bez jejichž obětavosti a pochopení (poděkování patří i oběma výše zmíněným institucím, stejně jako autorově alma mater – Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích) by tento výzkum nebylo vůbec možno realizovat, i dalším pomocníkům, kteří rovněž přiložili ruku k dílu (jako pomocní lovci či zapisovatelé): Ing. Kateřině Markové (AOPK ČR, Správa CHKO Český les), Karolíně Mrázkové (Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity) a v neposlední řadě svému tatínkovi, Martinu Liškovi st.

Mgr. Martin Liška, zoolog Muzea Českého lesa v Tachově