Výsledky hodnocení ekologického stavu toků na základě odlovů plůdku ryb na revírech Západočeského územního svazu ČRS v roce 2022

 

Na mnoha revírech spravovaných Západočeským územním svazem ČRS probíhá v rámci sledování kvality vod monitoring rybích společenstev jako jednoho z ukazatelů tzv. ekologického stavu toků. Tento monitoring a hodnocení stavu zajišťují státní podniky Povodí podle rámcové Směrnice o vodách, podle které mají členské státy EU povinnost monitorovat kvalitu povrchových vod a navrhovat a realizovat opatření, které povedou k nápravě poškozených toků do dobrého stavu.

Hodnocení stavu toků je založeno na pravidelném vzorkování. Na sledovaných potocích a řekách se vodní organismy včetně ryb vzorkují v tříletých intervalech. Státní podnik Povodí Vltavy jako správce velké části toků provádí sledování populací ryb celkem na 48 lokalitách na potocích a řekách, na kterých hospodaří Západočeský územní svaz ČRS. Každý rok je tedy prováděn kontrolní odlov ryb na 15 až 20 monitorovaných profilech tak, aby byly v průběhu tří let získány potřebné údaje pro hodnocení stavu sledovaných toků. Odlovy ryb elektrickým agregátem provádějí odborní pracovníci Povodí Vltavy na 50 až 150 m úseku hodnoceného toku. Ulovené ryby se nikam nepřenáší, jsou identifikovány přímo v síti a před pokračováním v lovu jsou všechny vráceny zpět do vody po proudu mimo dosah elektrického pole agregátu. Stav toků je hodnocen pouze podle ryb, které se v toku přirozeně rozmnožují, odlovy jsou tak primárně zaměřeny na odlov tohoročního plůdku.

Hodnocení ekologického stavu podle ryb je založeno na porovnání druhové skladby a početnosti plůdkových společenstev s referenčními (očekávanými) hodnotami pomocí různých ukazatelů, jako je např. počet typických druhů, zastoupení proudomilných (reofilních) druhů, přítomnost nežádoucích a invazních druhů atd. Výsledkem je hodnota indexu CZI, podle kterého je tok zařazen do jedné z pěti kategorií ekologického stavu podle stupně ovlivnění lidskou činností. Hlavním cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení minimálně tzv. „dobrého″ ekologického a chemického stavu všech útvarů povrchových a podzemních vod, tj. druhé z pěti hodnotících kategorií.

Třídy ekologického stavu a jejich definice podle skladby rybního společenstva

Revíry vzorkované v roce 2022 a výsledky hodnocení stavu toků

V roce 2022 byl v období od 16. srpna do 7. října proveden odlov ryb na 17 monitorovaných profilech toků, kde uživatelem revíru je Západočeský územní svaz. Celkem bylo uloveno 18 druhů ryb, 2201 tohoročních jedinců a 1590 ryb starších než jeden rok. Všechny ulovené ryby byly ihned po ulovení do saku vráceny zpět do toku.

 

 

Odlov byl plánován také na Úterském potoce, kde korytem toku však z důvodu sucha neprotékala voda a ryby byly koncentrované pouze ve zbylých prohlubních koryta, které vytvořili izolované tůně. V tůních jen několik metrů dlouhých oddělených dlouhými úseky suchého kamenitého koryta bylo koncentrováno velké množství střevlí, vranek, hrouzků. Při pokusném zalovení zde byla chycena dokonce i mihule.

Tento stav výrazně poukázal na význam hloubkové variability přirozeného koryta toku. V době sucha, kdy korytem přestane voda protékat, jsou prohlubně v toku jediným útočištěm, kde mohou ryby v období sucha přežít. Tyto ryby v tůních bez možnosti úniku a ve vysokých koncentracích jsou samozřejmě snadnou kořistí rybožravých predátorů, ale přesto mohou alespoň krátkodobé období sucha v říčních prohlubních přečkat. Směrově upravené toky s rovným a často dlážděným dnem v době sucha žádnou možnost na přežití vodních organismů v místě bez průtoku vody nedávají a obnova populace ryb po úplném vyschnutí toku pak trvá mnohem déle, některé druhy ryb se do koryta toku nemusí vrátit už vůbec.

 Úterský potok 17. 8. 2022

Celkově bylo v roce 2022 ze 16 vzorkovaných lokalit 11 zařazeno do 1. nebo 2. třídy ekologického stavu (VELMI DOBÝ nebo DOBRÝ stav). Tyto toky tedy podle hodnocení ryb splňují požadavky Rámcové směrnice o vodách. Ostatní toky jsou z hlediska rybí populace značně ovlivněny lidskou činností a nesplňují kritéria pro dobrý ekologický stav.

Obecně toky, které spadají do 1. a 2. kategorie, tedy ty minimálně ovlivněné lidskou činností, jsou ty, jejichž koryto nebylo člověkem upraveno, přirozeně meandruje, v potoce nebo řece se střídají tišiny s proudnými úseky, hlubší místa i mělčiny. Také jejich přítoky jsou relativně čisté bez významnějšího ovlivnění kvality vody. V dnešní krajině se tento typ toků nachází buď ve vyšších nadmořských výškách, nebo tam, kde řeka či potok protéká zahloubeným údolím a přirozeným lesem. Především menší toky jsou velmi náchylné k vlivům prostředí, a pokud říčka nebo potok protéká zemědělskou krajinou s ornou půdou v těsné blízkosti koryta, do toků ústí nečištěné odpadní vody nebo se v povodí nachází větší množství intenzivně obhospodařovaných rybníků, je dosažení dobrého stavu prakticky nemožné. Poněkud větší odolnost proti vnějším vlivům mají velké řeky, které, pokud nejsou ovlivněné vzdutím z jezů a přehrad, nabízí dostatek přirozeného prostředí pro původní druhy ryb i v nižších polohách a vliv znečištění nemá vzhledem k velkému objemu vody na populace ryb tak velký vliv.

   Příčinou negativního hodnocení toků, spadajících zejména do kategorií 4. a 5. (poškozený a zničený stav) je z pohledu ryb především značně odlišná druhová skladba a početnost rybí obsádky v porovnání s tou, která by se v daném toku měla vyskytovat. Příčinou bývá především změněné prostředí původního toku (narovnání toku, úpravy dna i břehů, vzdutí způsobené jezy, přehradami), v kombinaci s vlivem nevhodného zemědělského a rybničního hospodaření v povodí potoka či řeky. Dno zanesené sedimenty, voda s velkým obsahem živin, vyšší teplota vody a nedostatek kyslíku ve vzdutých úsecích toku vytváří nevyhovující podmínky pro původní druhy živočichů včetně ryb a na jejich místo nastupují druhy odolné a často nepůvodní, které se dokážou nevhodným podmínkám prostředí lépe přizpůsobit.

 Točnícký potok 16. 8. 2022

Lze ale říci, že na tocích v působnosti Západočeského územního svazu ČRS je díky přírodním podmínkám a reliéfu terénu celkově více toků, které jsou na tom z pohledu hodnocení ekologického stavu velmi dobře nebo dobře. V Jižních Čechách, kde je podstatně více rybníků, které mají na kvalitu vody v tocích zásadní vliv, nebo ve Středních Čechách, kde je díky nižší nadmořské výšce mnohem vyšší míra intenzivního zemědělského hospodaření, vychází hodnocení tekoucích vod podstatně hůře než v Plzeňském kraji.

Hodně druhů ryb, podle kterých se stav toků posuzuje, nejsou ty, se kterými se při rybářských vycházkách k vodě setkáme. Je dobré si uvědomit, že řeka či potok je domovem většího množství drobných druhů ryb, které na prut běžně nechytáme a které nejsou na první pohled vidět. Je to například mřenka, hrouzek, střevle, vranka, ouklej. I taková zdánlivě „mrtvá″ voda, kde ryba o návnadu ani nezavadí a zdá se, že své tu vykonali rybožraví predátoři, může mít dost potravních organismů na dně i dost ryb, které vodní larvy konzumují – jen jsou malé a nejsou vidět.

Text a foto: David Kortan