Táboření, bivakování, rybářské přístřešky

 

Uvedené problematiky se dotýkají také články v časopise Rybářství, a to zejména v číslech 3/2009 – vstup na pobřežní pozemek, 1/2005 – táboření na pobřežních pozemcích, 11/2004 a 4/2004 – oboje o vjíždění auty a jejich parkování na pobřežních pozemcích, 12/2002, ale zejména článek Ing. Vrány v čísle 9/2010, který se týká táboření a dále v čísle 5/2012 (pobyt na pobřežním pozemku mimo dobu lovu, č. 5/2002 týkající se rybářských přístřešků, č. 10/2002 pojednávající o soukromém vlastnictví pozemků a výkonu rybářského práva.

Při samotném lovu smíte vstupovat (nikoliv vjíždět) na pobřežní pozemky a užívat je k výkonu rybářského práva, a to i bez souhlasu vlastníka pozemku (viz § 2 písm. f/, § 11 odst. 8  zákona o rybářství ). Bivakování není činnost potřebná k výkonu rybářského práva. Takže můžete mít samozřejmě ochranu před povětrnostními vlivy, jako deštník, přenosný přístřešek a podobně, ale k lovu nepotřebujete bivak, stan, rozdělaný oheň atd.  Na pozemcích, které nejsou pobřežními pozemky (tedy třeba na přilehlých loukách apod.) smíte tábořit jedině tehdy, jestliže to nezakazují obecně závazné předpisy, např. zákon o lesích, zákon na ochranu přírody a krajiny, nebo také obecní vyhlášky. Druhou podmínkou je, že s tím souhlasí vlastník pozemku. To samé ovšem platí i pro pobřežní pozemky v době, kdy nelovíte. V tu dobu nejste rybář a tudíž můžete takový pozemek užívat jako kdokoliv jiný, tedy zase se souhlasem jeho vlastníka a není-li to zakázáno speciálními předpisy. Za táboření se obecně považuje postavení stanu, bivaku (je úplně jedno, jakou má podlážku), rozdělávání ohně atd. Zcela přesná definice není.


Jednoduchá rada : Lovíte-li, věnujte se plně lovu a když prší, tak se přiměřeným způsobem chraňte, když nelovíte, můžete se na pozemcích chovat jako každý jiný občan, tedy se souhlasem majitele pozemku na něm pobývat, třeba i stanovat, rozdělávat oheň, tábořit, pokud to ovšem navíc nezakazují zákony nebo vyhlášky.

Táboření není činností, kterou lze zahrnout pod výkon rybářského práva. Znamená to, že pokud Rybářská stráž zjistí nedovolené táboření, může na to rybáře pouze upozornit a dále upozornit příslušné orgány (např. ochrany přírody, obecní policii apod.). Protože však nejde o rybářský přestupek, nesmí rybáři např. zadržet povolenku.

JUDr. Alexander Šíma