Jak vyřešit důsledek? Příčina nikoho nezajímá
Rybářské veřejnosti nemohlo uniknout, že dne 26. listopadu 2016 jednal 16. Republikový sněm ČRS. Sněm přijal, jako ostatně každý předcházející, usnesení, kde mimo jiné ukládá Republikové Radě ČRS v bodu 4 odst. b), cituji: zabývat se ochranou trofejních ryb a o možnostech omezení úlovků na jednu povolenku. Krátká, nikoli však výstižná věta, vyvolává následně nikterak jednoduchou reakci.
Republiková Rada má jmenované odborné komise a odbory, trofejní ryba pak samozřejmě spadá do kompetence hospodářů. Ambiciózní vedoucí hospodářského odboru k těm trofejním rybám přidal ještě také ryby dravé. Tak pánové, tady máte téma a dejte nějaké řešení, či doporučení na stůl, ať můžeme předstoupit na příštím Sněmu před delegáty s vyřešeným problémem. Teď si položte otázku, co je to trofejní ryba, sami pro sebe si zřejmě dokážete odpovědět, možná i uspokojivě. Položte tuhle otázku před deseti kolegy a nestačíte se divit, jak ten či onen kolega hodnotí trofejní rybu.
Hospodáři nejsou výjimkou, záleží na oblasti působení, na místních tradicích a celé řadě různých aspektů. Pstruhař bude preferovat pstruha obecného před kaprem, ti co vyznávají lov sumců, budou preferovat sumce před štikou a dalo by se pokračovat do vyčerpání druhů a různých lokalit, kdy v horském potoce je trofejní pstruh 30 cm a v úživné Ohři 60 cm není ještě uspokojivá délka. To je část problému, určit tu konkrétní trofejní rybu. Další část problému spočívá v samotném opatření, které by mělo směřovat k ochraně trofejní či dravé ryby. Všichni umíme pojmenovat dravé druhy ryb, ale kdo bude ten poslední spravedlivý, který určí, že právě tenhle druh je ten pravý a zaslouží si zvýšenou ochranu. Jaké navrhnout opatření, které bude účinné, kontrolovatelné a následně také vymahatelné, je další otázka. Co můžeme od případné ochrany očekávat je zřejmě jasné, docílit bohatší zastoupení trofejních ryb v revírech a pokud možno umožnit více lovícím potěšení se zdoláváním takové ryby. Dejme tomu, ale co konkrétně je třeba udělat, aby nám z revírů nemizeli například trofejní kapři. Někteří ochránci kaprů prosazují takzvanou K 70, všichni víme, o co jde. Tam, kde je tento systém nastaven již několik let, nepřinesl očekávaný efekt a je nefunkční. Jako důkaz postačí kontrola sumářů úlovků na revíru, kde je tento systém nastaven. Například na Lipně bylo v r.2015 vykázáno v úlovcích 150 ks kaprů nad 70 cm a to se jedná o ty „poctivější“ kolegy, kteří mají ještě tu odvahu, že zakázaný úlovek zapíší do sumáře. Kolik je těch méně poctivých si můžeme pouze domýšlet.
Na členských schůzích v MO se v letošním jaru ozývají stále častěji požadavky na zrušení doby hájení a míry sumce i na velkých revírech. Přitom sumec je dravá ryba a na základě přání předsedy HO Rady je třeba ji chránit. Zaznamenáváme požadavky v souvislosti s ochranou candátů, zakázat lov na rybku. Tím opět značně omezíme lov sumců, kteří si zřejmě ochranu nezaslouží. Citované usnesení nespecifikuje účel ochrany, ale samotný význam slova chránit znamená, že máme učinit ten či onen druh jen obtížně, ne-li vůbec ulovitelný.
Přitom v dnešní době, kdy technika a zejména elektronika, zasáhla snad všechny činnosti člověka, se samozřejmě nevyhnula ani naší rybařině. Začíná to různými signalizátory záběrů a končí echoloty, ale také chemie zde má své nezastupitelné místo v podobě dipovaných krmiv a nástrah. Do toho nám vstupují ještě nové materiály k výrobě vlasců, šnůr, prutů a navijáků. Zdaleka ne úplný výčet aspektů, které pracují ve prospěch lovících, ale představují značné nebezpečí pro prakticky všechny druhy trofejních ryb a dravců. Nyní se zkusme zamyslet, jaké možnosti má uživatel rybářského revíru za předpokladu, že bude dodržovat příslušná ustanovení zákona a prováděcí vyhlášky. Můžeme se vydat cestou omezení technického charakteru, jako příklad uvedu háčky bez protihrotů, to je kontrolovatelné a není to v rozporu s platnými předpisy. Nicméně se jedná o vyzkoušenou záležitost na P revírech Moravskoslezského územního svazu, ale že by tohle opatření významně přispělo k vylepšení stavu tamních revírů, posuďte sami. Omezit, nebo zakázat používání echolotů je předem jasně nekontrolovatelné opatření i přes to, že můžeme konstatovat, že by výrazně přispělo k ochraně trofejních a zejména dravých ryb. Používání echolotů je dnes většinou závislé na používání plavidel k lovu a vyvstává otázka, zda bychom v rámci kontrolovatelnosti případného zákazu echolotů, nemuseli také zakázat lov z plavidel. Pokud by se našel takový uživatel revíru, který by se vydal touto cestou, obávám se, že by se vystavil značné negativní reakce rybářské veřejnosti i přes to, že by neporušil žádné ustanovení jak zákona, tak vyhlášky. Takové opatření by ovšem vedlo ke značně zvýšené ochraně zejména dravých ryb.
Další cesta k ochraně se nabízí přes omezování počtu, nebo hmotnosti ulovených a ponechaných ryb. Zde už se dostáváme do střetu s vyhláškou, která nám umožňuje ponechání si dvou kusů vyjmenovaných druhů ryb do celkové hmotnosti úlovku 7 kg. Zda by se jednalo o účinné opatření, lze na základě celé řady praktických zkušeností úspěšně pochybovat. Tohle, takříkajíc horké téma má na svědomí fakt, že nám celkově klesají úlovky zejména lososovitých a dravých ryb z čehož je patrný jejich dramatický úbytek v rybářských revírech a rovněž také to, že existuje určité procento nepoctivých rybářů, kteří údajně loví ryby proto, aby s nimi následně obchodovali, což není v rozporu se zákonem, ale lze takové jednání označit jako nemorální. Potom je zde, sice malá skupina oprávněných k lovu, která dosahuje každoročně větší množství úlovků jak kusové, tak hmotnostní. Na základě dostupných informací se jedná o 2% oprávněných k lovu. Zmíněné zjištění není žádná horká novinka, to zde bylo i v minulosti, ale nebyl žádný důvod k řešení.
Nyní si položme otázku. Kde je příčina poklesu úlovků dravců a lososovitých ryb? A proč se neprojevuje u kapra?
Použiju jeden revír, Odravu 1 – UN Jesenice jako příklad. Nádrž má rozlohu 700 ha. Celkový úlovek všech druhů ryb činí 25 tun/rok, přičemž kapr je v úlovku zastoupen 18 tunami. Z uvedeného je zřejmé, že vyrybnit takovou přehradu lovem na udici je prostě nesmysl. Oproti tomu predačním tlakem kormoránů nám z předmětného revíru mizí každoročně 35 tun ryb. Vedle kormoránů zde máme ještě vydru říční, norka amerického, psíka mývalovitého a volavku popelavou. Jestli jsem některého predátora opomněl, tak mi to jistě odpustí, ale já si nemohu odpustit tvrzení, že právě tihle vyjmenovaní predátoři jsou tou pravou příčinou úbytku prakticky všech druhů ryb v rybářských revírech.
Závěrem si dovolím vyslovit politování, že 16. Republikový sněm neuložil žádné organizační jednotce svazu, aby se byť pouze zabývala řešením predačního tlaku na rybí společenstva v revírech, jako by to zděšení rybářských hospodářů a chovatelů ryb, nikdo nechtěl ani vidět ani slyšet.
Jaroslav Vogl