Metodický návod pro postup při zjištění havárie jakosti vody
Havárie (§ 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách)
(1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
(3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
Povinnosti při havárii (§ 41 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách)
(1) Ten, kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.
(2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na povrchových vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.
(4) Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.
(5) Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3 při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.
(6) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
Projevy havárie jsou: nezvyklé zabarvení vody, zápach, tvorba usazenin, povlak nebo pěna na hladině, mimořádný úhyn ryb a vodních živočichů.
Postup při zjištění havárie
- Nahlášení havárie
Havárii na rybářském revíru nebo rybochovném zařízení je povinen nahlásit každý člen ČRS.
Výše uvedený zákon stanoví povinnost ohlásit havárii Hasičskému záchrannému sboru ČR a České inspekci životního prostředí. Tyto instituce jsou povinny informovat i příslušný vodoprávní úřad.
Informaci o havárii by měly dostat také další instituce jako je Policie ČR, příslušný krajský úřad, správce toku. Informován musí být také místně příslušný funkcionář hospodařící MO, který následně informuje příslušný ÚS ČRS.
- Zajištění vzorků vody a ryb
Odběr vzorků je důležitý z hlediska určení druhu znečištění a případného následného vymáhání škody. Odběry je nutno provádět za přítomnosti úřední osoby, jako jsou orgány Policie ČR nebo zástupci OÚ. Nejsou-li tyto osoby přítomny je možno využít neúředních svědků, a to minimálně tří (zapsat čísla občanských průkazů). Tito svědci svým podpisem potvrdí, že zápisy uvedené v protokolu odpovídají pravdě. Je-li znám potenciální původce havárie, je dobré přizvat i jeho.
- Odběr vzorků vody a sedimentů
Vzorky vody se odeberou nad zdrojem znečištění, ze zdroje(-ů) předpokládaného znečištění, pod zdrojem znečištění, z místa největšího hynutí ryb, níže po proudu pod místem největšího hynutí. Odběr nad místem největšího projevu znečištění podmiňuje úspěšné soudní vymáhání
škody. Je-li v ohroženém úseku více možných znečišťovatelů, jejichž účinky znečištění se mohou kombinovat, je třeba odebrat vzorky ze všech těchto zdrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tam, kde více znečišťovatelů vypouští odpady do společného odtoku a z něho teprve dochází k vyústění do poškozeného toku.
Vzorky je nutno odebírat do čistých skleněných litrových lahví, nejlépe se zabroušenou zátkou. V krajním případě lze použít i plastovou láhev. Před odběrem je ještě nutné láhve nejméně 3× vypláchnout odebíranou vodou. Vodu nabereme až po okraj, aby nevznikla vzduchová bublina. Láhev je nutno vhodným způsobem zapečetit (lepicí páska) a nesmazatelným písmem popsat (číslo vzorku, datum a hodina odběru).
V případě potřeby odběru sedimentů, odeberou se v místě největšího hynutí. Vytvoří se směsný vzorek z několika odběrů. Vzorek sedimentů se ukládá do láhve se širokým hrdlem o hmotnosti 2 kg. Případné nánosy a usazeniny se odeberou do láhve se širokým hrdlem o hmotnosti 1 kg.
Přímo na místě je potřeba provést také rozbor vody, a to konkrétně vlastností, které by se v průběhu přepravy mohly změnit (teplota vody, pH, O2).
Vzorky je nutno neprodleně a co nejrychleji dopravit do akreditovaných laboratoří. Nelze-li přepravu vzorků provést okamžitě, je třeba vzorky uložit do chladničky (+4 – -1°C) a doručit je nejpozději druhý den.
- Odběr vzorků ryb
Odebírají se ryby uhynulé a pokud je to možné i ryby živé. Odebírají se všechny věkové kategorie a druhy ryb (min. 5 ks od každého druhu). Uhynulé ryby se nekonzervují, nebalí se do novin apod., ale do pergamenového papíru. Vzorky ryb zásadně nemrazíme. Do protokolu a situačního nákresu se zaznamenají podrobnosti o odběru těchto vzorků.
- Protokol a situační nákres
Jak již bylo zmíněno výše, o události a místním šetření se sepíše protokol, v kterém bude zaznamenáno: datum a hodina zjištění havárie, seznam účastníků místního šetření, odhad velikosti postiženého úseku, druhy a věkové kategorie postižených ryb, odhad počtu uhynulých a zasažených kusů, výsledky rozboru vody na místě. Důležité je také zaznamenat chování ryb, klimatické podmínky a stav vodní plochy v daný den (zápach, povlak hladiny, teplota vzduchu, počasí apod.). Do protokolu je také nutné zaznamenat počet odebraných vzorků vody a ryb (včetně druhu a věkové kategorie) a také místa odběru. Protokol na závěr podepíší všichni přítomní zástupci přizvaných organizací. Přílohou protokolu je situační nákres postižené vodní plochy se všemi přítoky, které by mohly být zdrojem znečištění a možné zdroje znečištění. Do situačního nákresu budou zakreslena také místa odběru jednotlivých vzorků. Protokol i situační nákres bude přiložen ke vzorkům vody, sedimentů i ryb zasílaným do laboratoří. Jsou to důležité informace pro stanovení příčin havárie a jejího původce.