Hlavní vize volebního programu kandidáta na předsedu ČRS PhDr. Mgr. Karla Macha, MSc., MBA, kandidujícího s podporou Západočeského územního rybářského svazu

Primárně je potřeba vytvořit závazný střednědobý plán činnosti Rady ČRS pro léta 2018 - 2021, který bude obsahovat hlavní ideové cíle, na kterých bude nalezena většinová shoda zástupců jednotlivých územních svazů. Bude tedy udán koncepční směr, kterým se ČRS bude v tomto období ubírat.

Navrhované oblasti možné změny současného stavu

1. Jednotná linie vedení svazu ke všem zájmovým a lobbistickým skupinám uvnitř ČRS, ale i směrem ven a snaha o návrat ke kořenům a podstatě celosvazového rybolovu v ČR. Důležitá je také koordinace mediálních výstupů určených pro širokou veřejnost a výsledná prezentace svazu jako funkčního celku. Nelze již dále pokračovat v nastaveném trendu, kdy přednost dostávají osobní ambice jednotlivých funkcionářů před celkovými zájmy svazu. 

2. Otevření diskuze na téma revírů místního významu, v případě nalezení konsenzu napříč ÚS, jejich následné zrušení a převedení do celosvazového rybolovu. 

3. Redukce stávajících bližších podmínek rybolovu na revírech s cílem zjednodušit a zpřehlednit současný stav. Návrat k dikci zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů a k vyhlášce č. 197/2004 Sb., kterou se citovaný zákon upravuje. Neustálé zvyšování restriktivních opatření není samospasitelné. Důležitější je vědomí odpovědnosti každého jednotlivce za své chování při výkonu rybářského práva a jeho etické působení na své okolí. 

4. Chyť a pusť, K70, zvýšení spodní hranice míry ryb, hájení v době nasazování a další tzv. ochranářská opatření - za předpokladu, že budou takováto nařízení plošně v ČRS zavedena a nebráním se jim, navrhuji v časovém období čtyř let vyhodnotit jejich účelnost a opodstatněnost. V případě, že nebude prokázáno zlepšení požadovaného stavu, navrhuji přijatá opatření opět projednat a popřípadě revokovat na původní stav. 

5. Nalezení konečného kompromisu v systému redistribuce finančních prostředků z prodeje CS povolenek - jde o jeden z hlavních neuralgických bodů činnosti ČRS, ohrožující jeho celistvost. 

6. Projednání možnosti zavedení systému centrálního jednotného nákupu násadových ryb prostřednictvím výběrových řízení za účasti komerčních subjektů. Současnou produkci rybí obsádky ČRS postupně převést na chov nedostatkových a reofilních druhů. Předpokládaná úspora vzniklá centrálním nákupem bude použita výhradně na podporu zmiňované produkce určených nedostatkových druhů. Navrhované opatření má za cíl vytvořit rovnovážné druhové prostředí ve vodách obhospodařovaných ČRS a zastavit úbytek určitých druhů ryb (potočák, lipan, parma, lín, okoun) i přes změny v biotopu, které nás v současnosti doprovázejí. 

7. Je potřeba, aby se razantně zvýšila informovanost členské základny o systému a možnostech zarybnění na svazových vodách. Minimální množství vysazovaných ryb a jejich skladba v každém revíru je primárně určena zarybňovacím plánem schváleným krajským úřadem příslušného kraje. Nad tento rámec jsou vysazovány tzv. reofilní ryby v množství, které je omezeno finančními prostředky jednotlivých ÚS. V členské základně je hluboce zakořeněn názor, že skladba vysazovaných ryb je určována pouze náladou hospodáře a pak výboru MO nebo ÚS. 

8. Zřízení jednotného informačního systému, tzv. centrální evidence, propojující všechny územní svazy včetně Rady. Cílem návrhu je jeho spuštění do dalšího sněmu (3 ÚS již participuji v systému Lipan). Přijetí tohoto opatření by zásadním způsobem napomohlo vyřešit letité problémy uvnitř ČRS. Naplněním tohoto opatření bude možno následně zprůhlednit stávající netransparentní systém postihů za přestupkové jednání členů uvnitř ČRS. Tím bude snížen prostor pro vznik korupčního prostředí. To vše za předpokladu ponechání takovéto pravomoci současným kárným komisím jednotlivých MO. Osobně se však přikláním spíše k názoru ponechat tato rozhodnutí na orgánech veřejné správy a kárným komisím omezit pravomoc pouze na otázky členství tedy spolkové činnosti. Pokud tento návrh bude neprůchodný, v tom případě bude nutno alespoň provedení centralizace jednotlivých skutkových podstat závadového jednání a stanovení jednotných sankcí. Dále je nevyhnutná iniciace změny zákona o rybářství tak, aby rybářská stráž měla v budoucnu pravomoc zadržet nejen povolenku, ale i rybářský lístek, což znemožní opětovné vydání povolenky ostatními územními svazy. 

9. Zhodnotit účel brigádnické činnosti (poplatků za náhradu) a její opodstatnění v současném systému ČRS. Nejednotnost stanovení výše takovéhoto poplatku v jednotlivých MO a ÚS je jeden z faktorů štěpící naší členskou základnu. 

10. Navrhuji provedení auditu vnějšího (najatý subjekt), opětovného vnitřního (Dozorčí radou) do roku 2018 za účelem potvrzení či vyvrácení tvrzení některých našich členů o neúčelnosti hospodaření Rady ČRS. Dalším bodem zamýšleného auditu bude také vyjasnění vzájemného vztahu mezi Radou ČRS a společností ČRS služby s.r.o. O výsledcích je potřeba z důvodů transparentnosti a otevřenosti následně informovat širokou členskou základnu. Navrhované opatření zamezí dalším spekulacím, které jsou šířeny prostřednictvím sociálních sítí a rozhodně nedělají dobré jméno našemu svazu v očích jak členské základny, tak široké veřejnosti a snižují celkovou důvěryhodnost našich zástupců při jednání s orgány veřejné správy. 

11. Veškeré personální pozice zaměstnanců Rady ČRS budou obsazovány výhradně na základě výběrových řízení a za jasně stanovených kritérií, která budou v dostatečném časovém úseku transparentně zveřejněna.
12. Zavedení gesční odpovědnosti jednotlivých radních ČRS tak, aby bylo pokryto celé spektrum činností našeho svazu (ekonomika, čistota vod, sport, hendikepovaní rybáři, mládež, rybářská stráž, hospodářská činnost atd.). Každý člen svazu tedy bude mít možnost se obrátit na konkrétní osobu odpovědnou za svěřenou oblast. Cílem je zvýšení celkové transparentnosti při projednávání návrhů předkládaných do Rady ČRS a rovnoměrná dělba práce mezi jednotlivé členy rady. Na všech jednáních Rady ČRS budou vždy přítomni i zaměstnanci, kteří předkládané materiály připravují k projednání pro případné odůvodnění navrhovaných stanovisek a usnesení. Jednotlivé úkoly vyplývající z jednání Rady budou mít vždy v zápise uvedenou odpovědnou osobu a datum splnění. Z každého jednání rady ČRS bude následně pořízen zápis, který se po ověření určenou osobou zveřejní do tří dnů na webových stránkách Rady ČRS. Navrhuji také přesun jednání Rady do odpoledních hodin, popřípadě na dny pracovního volna (zastávané funkce v Radě ČRS jsou čestné a většina radních, pokud nejsou důchodového věku, vykonává také svá zaměstnání). 

13. Zveřejnění výše funkcionářských odměn, a to nejenom členů rady ČRS, ale i u nižších organizačních složek (tak aby to neodporovalo zákonu). V členské základně převažuje dojem, že jde o horentní sumy, a padají i názory o doživotních rentách některých funkcionářů. 

14. Vyvolání jednání o možnosti zřízení pozice poradce ministra zemědělství ČR z řad členů ČRS. Tato funkce umožní zefektivnit vzájemnou spolupráci, zrychlit oboustranný přenos informací a získat konkurenční výhodu především při projednávání legislativních změn na linii Ministerstvo zemědělství ČR - Parlament ČR. 

15. Podpora výchovy rybářské mládeže - udržení programu první povolenky zdarma pro začínající mladé rybáře. Následnou analýzou vyhodnotit úspěšnost programu. Zapojení se do programu prevence rizikového chování žáků na základních školách; každá škola v ČR vypracovává tzv. minimální preventivní program činnosti zaměřený na volnočasové aktivity žáků, jejímž úkolem je eliminace tzv. rizikového chování v době, kdy je žák mimo školu (drogy, alkohol, šikana atd.). Prostřednictvím přednášek přímo ve školách provádět osvětu činnosti ČRS. Tyto programy jsou tzv. samofinancovatelné veřejnou správou a MŠMT. 

16. Podpora sportovní činnosti; samosprávná struktura jednotlivých sportovních odborů se jeví jako plně funkční a zůstane nezměněna. Současná pozice „Koordinátora pro sportovní činnost“ se zavedením gesční odpovědnosti stává nadbytečnou. Je otázkou diskuze, zda ji ponechat jako poradní orgán určeného radního, nebo zda ji bez náhrady zrušit. 

17. Podpora hendikepovaným rybářům; možnost zpřístupnění dalších míst k rybolovu na revírech ČRS, zřízení funkce „poradce gesčního radního“ z vlastních řad pro tuto oblast, který by jednotlivé požadavky projednával napříč strukturami ČRS.
18. Zprostředkování informací členské základně o možnosti/nemožnosti účasti členů ČRS na rybolovu v tzv. klubových vodách Lesů ČR, potažmo ve vojenských újezdech, nebo národních parcích, výzkumných vodách a školních vodách (jednání na MZ ČR). Vysvětlit pojem tzv. ministerská povolenka, kdo ji vydává a za jakých podmínek a kolik je jich v kalendářním roce ve skutečnosti vydáno. 

19. K diskuzi a zamyšlení jsou i návrhy rybářské veřejnosti, zda nevypustit v zákoně ze zakázaných způsobů lovu lov pod ledem, tzv. na dírkách. V případě, že uvedený způsob budeme nadále jen striktně odmítat, dosáhneme pouze toho, že naši rybáři přejdou na soukromé vody, kde je již běžně praktikován. 

20. Častá kritika členské základny se týká také zhoršování přístupu k revírům a zejména omezení vjezdu vozidel na pobřežní pozemky. Tato problematika je upravena zákonem a z centrální úrovně Rady ČRS není možno tyto problémy vyřešit k dostatečné spokojenosti rybářů. Částečná cesta ke zlepšení současného stavu je možná jen při projednávání konkrétních případů na místní popřípadě krajské úrovni. Je však potřeba si také přiznat, že silnější postavení má vlastník takového pozemku, jehož ochrana je zajištěna ústavou. 

21. Dalším bodem, na který nemá ČRS významný vliv, je výskyt a omezení počtu predátorů, dodržování dostatečného průtoku na vodách, vytváření nových trdlišť, necitlivé zásahy správců toků do koryt řek, eutrofizace vod. Zde je možno pouze vyjednávat s orgány státní správy o výši kompenzace za škody, které jsou touto činností způsobeny, a to se již děje. 

22. Rybářská stráž - požadavek na více profesionálních strážců, je potřeba zintenzivnit ochranu vod před pytláky a případným přestupkovým jednáním rybářů samotných. Lze diskutovat i o snaze zapojit rybářskou veřejnost do tzv. etické kontrolní činnosti. Přestupek může příslušnému správnímu orgánu či kárné komisi nahlásit každý občan ČR. Předpokladem je však zdokumentování takového jednání (mobilní telefon či jiné záznamové zařízení). Někteří místní rybáři vnímají členy ostatních organizací jako vykradače vody a podle toho se k nim také chovají. Tyto nálady jsou pak příčinou nejednotnosti v přístupu k řešení přestupků samotných. Další otázkou k diskuzi je rozsah místní působnosti rybářské stráže (MO, kraj) a možnost bližší spolupráce s bezpečnostními orgány (MP, PČR). Je potřeba zlepšit technické vybavení RS (kamery se záznamem apod.). Krokem do pekel by však bylo odměňování rybářské stráže, jak profesionální tak dobrovolné, za množství zjištěných přestupků (praxe od bezpečnostních složek).

 Jsem si plně vědom, že pokud nebude nalezena většinová shoda zástupců územních svazů v Radě ČRS na realizaci jednotlivých návrhů, nebude možno navrhované změny v praxi realizovat.

V Plzni 28. 8. 2018                     Karel Mach v.r.