Česko-německé přátelství Sokolov Marburg 2018
Na podzim roku 2017 jsme navázali kontakt přes Tandem – Koordinierungszentrum v Regensburgu s německým rybářským spolkem v Marburgu, hledali rybářský kroužek v Čechách. Na výzvu, která přišla z územního svazu jsem reagovala okamžitě, neboť něco podobného jsme již zkoušeli sami, ale vždy bez úspěchu, prostě u hranic kde se Sokolov nachází bohužel něco pro nás vhodného nebylo. Našla jsem na webu kontakt na organizaci a jejich šéfa Stefana Beckra, ten se stará o mládež v Marburgu. Protože pro mě není němčina překážkou, tak za prvním e-mailem, který jsem hned ještě večer poslala následoval ráno telefon, slovo dalo slovo, z rozhovoru, který trval asi půl hodiny se hned zjistilo, že jsme vlastně stejná krevní skupina a máme stejné zájmy. Mezi svátky jsem naše přátele pozvala k nám do Sokolova na soukromou návštěvu na víkend a ukázala jim náš krásný kraj a všechny možnosti rybaření a vodní plochy co tu máme od pstruhové Svatavy až po Jesenici nebo březovskou přehradu, zároveň jsme prošli Karlovy Vary a každý den jsme někde dobře povečeřeli. Tím bylo všechno zpečetěno a sen, který jsme všichni měli, tak ten se stal 30. 6. 2018 skutečností.
V pátek hned po vysvědčení jsme posbírali děti a dospěláky a vydali se na cestu do jižních Čech, protože jsme muškařský kroužek ani nebyla jiná volba, krásně zarybněné jižní Čechy známe již deset let, jezdíme roky na soustředění na přehradu Hradiště a ubytování pro všechny bylo zajištěné v apartmánech ČRS MO České Budějovice 2, nutné hostovací povolenky na 5 dní nám za vlídnější ceny poskytl za územní svaz pan Ing. Jan Štěpán. Rybářské lístky a všechny formality jsem pro všechny vyřídila ještě v Sokolově. Tímto všem pomáhajícím ještě jednou z celého srdce děkuji, není jednoduché vše zorganizovat 300 km od domova.
Z naší strany bylo vše v pátek připravené, v sobotu ráno se jelo jen nakoupit na snídaně pro 26 lidí a čekalo se, než naši hosté dorazí, to se krátce po poledni stalo, jejich cesta byla dlouhá přes 700 km a zavedla je k nám přes nádhernou šumavskou krajinu.
Dorazili ve dvou transportérech pro 9 osob. Po rychlém vybalení a krátkém proškolení jak to chodí u nás u vody, co se smí a co je zase zakázané už první kluci vyrazili k vodě. Rozdělili jsme je do skupin, aby děti byli promíchané a vždy tam byl jeden i dospělí z Čech a jeden z Německa. Připravili jsme si pro naše hosty drobné dárky jako je kšiltovka s logem kroužku, pean a propisky a i oni našim dětem něco přivezli. Všichni zúčastnění obdrželi od představenstva spolku v Marburgu krásný přívlačový prut, kšiltovku a drobné užitečné předměty s logem spolku. Děti byly velmi překvapené tak hodnotný dárek nikdo nečekal a velmi si toho vážíme.
Jazyková bariéra padla ještě večer u velkého grilování, musím podotknout, že přijeli výborně vybaveni, nechybělo nic a na co jste si vzpomněli, to měli u sebe. Nejsou to všichni muškaři, ale pár nadšenců se našlo, ti pak už ani jinak nechytali. Večer jsme poseděli na terase a dlouho do noci jsme se výborně bavili, rukama, nohama, německy, anglicky i pomocí překladačů v mobilech. Bylo úžasné sledovat, jak je naprosto jedno odkud jste, když máte společný zájem a to u nás rybaření je.
Druhý den ráno po společné snídani se skupiny rozjeli každý na domluvená místa (Žumberk, Malče, Dobrkovská lhotka, Hradiště) střídali jsme se dopoledne, pak společný oběd na základně a odpoledne zase jinde, bylo to fakt super, všichni si vyzkoušeli různá místa a různé techniky lovu a docela to i bralo.
Další den se přidala Vltava a čerťáky. To už byl trochu těžší kalibr, ale stálo to za to. Večer jsme s nimi zkoušeli vázat mušky, někteří to nikdy nedělali a ani to neviděli a na oplátku nám zase oni ukázali, jak si dělají svoje vlastní třpytky, měli kompletní nářadí a propriety k tomu určené, a to byla teprve zábava až dlouho do noci.
Následující den se ještě dopoledne trochu chytalo u nás na přehradě a po obědě se naplánoval výlet do Budějovic do Budvaru na prohlídku, ta byla pro hosty v německém jazyce, pro nás v češtině, musím podotknout, kdo ještě nebyl, stojí to za to, naši hosté byli nadšeni a v prodejně zanechali nemalé částky za suvenýry pro jejich rodiče a blízké, nebyl to ale konec dne, z Budějovic se pokračovalo odpoledne na Rožmberk, kde jsme měli rezervaci na večeři a i zde musím podotknout, že to bylo fenomenální a dokonalé. Večerní osvětlený hrad tomu dodal tu správnou kulisu a naši hosté už jen sledovali naše děti, jak v brodících kalhotách chodí ve Vltavě a ryby na mušku i přes nájezdy lodí a raftů berou. Za tmy jsme odjížděli z Rožmberka a ještě večer se pár neúnavných nadšenců vydalo na lov.
Den poslední: ráno dlouhá snídaně, pak balení, loučení a cesta 700km zase zpět.
Tak a náš českoněmecký tábor je u konce, bylo to krátké, náročné ale nádherné, ještě dneska na to vzpomínám a těším se na návštěvu u našich sousedů v Marburgu, kam jsme srdečně zváni na oplátku my.
Zúčastnilo se 16 dětí ve věku 5-18 let a 9 dospělých, musím podotknout, že většina ryb byla vrácena zpět do vody, vše proběhlo bez jediného problému či zádrhelu a to co píšu já vám, vyšlo v Německu v několika regionálních novinách a rybářských časopisech, jsem hrdá, že jsme neudělali ostudu a ukázali jsme jižní Čechy v tom nejkrásnějším světle, tak jak ostatně jsou.
Silvie Havlíková za Parmičky Sokolov
Fb-parmickysokolov